Historie lázeňského orchestru ve Františkových Lázních

Františkovy Lázně byly založeny v roce 1793, ale k nejstarší historii lázeňského orchestru se zachovalo jen velmi málo přímých pramenů.

V roce 1841 se objevila v místním tisku stížnost na předčasné ukončení hudebních produkcí.  Kapela obvykle přestávala hrát počátkem září, ale teplé počasí sezónu prodloužilo, a tak museli být hudebníci povoláni zpět. V té době měl orchestr osm hráčů a byl odkázán na příspěvky lázeňských hostů. Po každém vystoupení bylo vybíráno mezi posluchači do notového partu. Později byla zavedena kniha, kam hosté uváděli částky na hudebníky.  Vedle ranní hudby u pramenů se začala hrát také dostaveníčka nově přijíždějícím hostům. V roce 1852 byl zvýšen počet hudebníků na dvanáct. Orchestru byl dán příslib, že kapelník obdrží plat ve výši 150 zlatých. O dva roky později je orchestr rozšířen o dalších pět hudebníků a je mu přislíbena subvence z lázeňského fondu ve výši 1500 zlatých. V roce 1857 byl s kapelou uzavřen kontrakt a předběžně dojednáno rozšíření orchestru na dvacet členů i s rozpisem obsazení: 5 houslistů, 2 violy, 1 cello, 1 basa, flétna, 2 klarinety, fagot, 2 lesní rohy, 2 trubky, pozoun a bubeník. Hudebníci vystupují ve fraku a s cylindrem. Františkolázeňský kronikář Prökl píše:

„z lázeňského fondu byl zakoupen turecký buben, pár činel a triangl.“ V roce 1859 byla zavedena hudební taxa - z ní je orchestr financován. Byly také postaveny tři hudební pavilóny. Hudebníci již nevybírají peníze od posluchačů a orchestr se stává zavedeným hudebním tělesem. Lázeňská sezóna je v té době bez orchestru nemyslitelná.

Jedním z největších mezníků v historii orchestru je v roce 1869 nástup dirigenta Theodora Tomáška. Tomášek se narodil 18. dubna 1840 v Bohdanči u Pardubic. Vystudoval hru na housle a skladbu na pražské konzervatoři a mezi řadu jeho působišť patří také kapelnictví vojenských hudeb v Litomyšli, Prostějově a ve Vídni. Stýká se s bratry Straussovými a je známou osobností vídeňského hudebního života. Zde se s ním seznámil také tehdejší starosta Františkových Lázní Kryštof Loimann, který ho k účinkování v lázních pozval.  Nástupem Tomáška na místo hudebního ředitele ve Františkových Lázních se povznesla celková kulturní úroveň města. Mezi jeho hosty patřili významní hudební skladatelé a umělci té doby, jako F. Flotow, M. Moszkowský, Johann a Eduard Strauss i houslový virtuos František Ondříček nebo spisovatel Jan Neruda. V době jeho nástupu měl orchestr již 28 členů. Tomášek byl však nejen skvělý hudebník, ale i zdatný organizátor.

Již v roce 1871 podnikl s třicetičlenným lázeňským orchestrem zájezd do západního Ruska, kde slavil značné úspěchy. Tyto zájezdy se staly tradicí a sám Tomášek se i s rodinou v roce 1892 usadil v Petrohradě, kde dostal místo ředitele vyšší hudební školy. Vysoká úroveň orchestru se udržela i v dalších letech.

Do roku 1905 byl kapelníkem Alfred Delschlägel. Po jeho odchodu byl vypsán konkurs a ze 137 uchazečů byl jednomyslně vybrán absolvent vídeňské konzervatoře Gustav Schmidt. Schmidt pocházel z Hranic u Aše a působil jako kapelník vojenských hudeb ve Vídni, v Linzi a v dalších místech.  Během jeho působení se orchestr rozšířil na 44 členů.

Během 1. světové války se snížil počet členů orchestru na 26, ale po válce byl uveden opět do stavu 40 hráčů. Schmidt řídil orchestr až do r. 1927. Lázeňský orchestr koncertoval opět v ranních hodinách i odpoledne střídavě u pramenů nebo v městských sadech, každý týden se konaly velké symfonické koncerty, které byly považovány za vybraný umělecký požitek. Mezi lety 1927 – 1945 vedl orchestr kapelník Maximilian E. Thamm.

Po 2. sv. válce se zdál městské radě orchestr příliš nákladný a začala uvažovat o vysílání koncertů lázeňské hudby městským rozhlasovým zařízením. Tento kuriózní nápad byl naštěstí zamítnut, a tak byla v březnu 1947 sepsána smlouva o dílo s dirigentem Lubomírem Macákem s dotací města ve výši 144000 Kčs. Orchestr byl 27 členný.

V 50. a 60. letech řídili Městský lázeňský orchestr: R. Blažek, O. Nádhera, S. Parýzek, A Dražil, F. Ondrůšek, B. Masopust a od roku 1966 jej vedl a dirigoval Stanislav Hondlík, a to téměř 30 let.

V roce 1995 byl orchestr zprivatizován a začalo jej provozovat sdružení fyzických osob Kylich - Slavíček.

V devadesátých letech zde působili mimo jiné dirigenti Miroslav Homolka a František Popp. Orchestr hrál jen během letní sezóny (od května do září) a měl 17 hudebníků. Manažer orchestru Petr Slavíček ukončil své působení ve Františkových Lázních v roce 2005. Na stabilizaci orchestru a jeho zachování se v roce 2006 významně organizačně podílel Vladimír Smutný. Orchestr nadále provozoval Oldřich Kylich a jeho činnost byla financována městem Františkovy Lázně a akciovou společností Lázně Františkovy Lázně. Jako dirigenti se v té době střídali Petr Chromčák, Karel Mládek, Jaromír Krygel, a také Martin Peschík, Jan Mikoláš a Robert Říšský.

Orchestr pana Kylicha ukončil svou činnost v červenci roku 2012. Aby kolonádní koncerty v této sezóně pokračovaly, oslovila akciová společnost Lázně Františkovy Lázně agenturu Spa Entertainment, která byla okamžitě schopna koncerty na odpovídající úrovni zajistit. Lázeňský orchestr byl tak zachován a i v následujících letech 2013 a 2014 se tradiční kolonádní koncerty uskutečnily, společně financovány městem Františkovy Lázně, akciovou společností Lázně Františkovy Lázně a dalšími františkolázeňskými hotely a ubytovacími zařízeními. Obsazení orchestru je nadále 17 hudebníků, hlavním dirigentem je Jan Mikoláš a koncertním mistrem Jakub Sedláček. Pořadatelem kolonádních koncertů je v současnosti Městské kulturní středisko ve Františkových Lázních a lázeňský orchestr provozuje paní Veronika Smutná (koncertní agentura Spa Entertainment).

(Fr. Lázně, 2015)